Hříchy sladkých pomst

Slza stéká po tváři,

myšlenka se utváří...

Čert to vem, pomsta bude sladká!

A ač né cesta hladká,

povede tě dál a dál,

tak sis to můj milý přál.

Mám tě zabít? Tak proč ne?!

Jiná tě mít nebude!

Buď můj a nebo žádné,

takhle je to správné.

Ublížils mi, ty to víš!
Třeba za to nestojíš,

však miluji tě láskou za hrob,

proto se mi, zlato, podrob.

Zavři oči, neměj zlost,

už toho mám vážně dost!

Zavři oči, nemluv víc.

Bude ticho, bude NIC.