Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

KRYPL RADEK

10. 02. 2007

600

Autor

maple6

Zajímavý příběh slabomyslného Radka. Přecházím k tomu, co mi lépe sedne. A tak sbohem moje básničky...

KRYPL RADEK


   A tam malý tlustý chlapec čeká na to, až mu hospodská načepuje plný džbán piva. Kouká po všech vejrech. Je značně mimo.
   Ve škole mu říkali blbečku a rádi ho provokovali. Chudák. Když mu řekl jeho dětský doktor že je slabomyslný,jako kdyby doktorova slova ani nepostřehl. On už je takový. Kouká jako vyvoraná myš a ještě je k tomu zrzavý. Tím se stal terčem posměváčků.
   "Hale , kryple, pojď sem." zakřičel jeden muž v hospodě na chlapce. On jen stál a pozorně koukal na jeden obrázek, kde je zobrazeno okolí zdejší vesničky "Kryple! Slyšíš?" .
"I nech ho. On, synáček VÉLIKÉHO vědce se nebude zahazovat s hospodskýma buranama." křičí druhý muž. Chlapec jako kdyby je neslyšel a stále se koukal na obraz.

Jak je krásný. Stromeček vedle stromečku. A ta chaloupka. Jaká nádhera. Vedle chaloupky kůlnička na dříví. Ten bych moc chtěl. Dal bych si ho do pokojíčku a koukal bych se na něj. Hele, ptáček. Jak krásně lítá. A sluníčku jak...

"Hééj! Radku. Tady máš to pivo!! On snad neslyší nebo co?" křičí hospodská na chlapce. Ten tupě zírá na obraz. Neslyší nic okolo. Jen se kouká na obraz a nic ho nezajímá.
"Je to krypl, já to říkal hned od začátku. Když ho sem starej Kudlánek přinesl s dudlíkem v puse, já říkal: Ten kluk vypadá jak debílek. Taky že jo." řěkl zřejmě ten nejstarší z těch co byli u stolu. (Mezi náma, on když si dá pár panáčků,kouká mnohdy i hůř než Radek.)

Kdo to asi kreslil? Ten pán byl starší. Měl velký plnovous a... kreslil. Kreslil to tady.

   Chlapec přistoupí k oknu. Pak znovu přiběhne k obrazu a sundá ho ze zdi. jeho chození by se hodilo do němé grotesky. Má široká stehna a dává nohy před sebe jako modelka,která chce, aby se jí kroutil zadeček. Vypadá to humorně.
Znovu jde k oknu a srovnává si to.
"Ten pán seděl tady." a ukáže na místo, kde sedí nejstarší muž u stolu.
"Nepovídej? Toť půl hodinové koumání vědcova syna nad tím, kde sedím. Dobře. Gratuluju."

Ano a kreslil to pro... Pro koho by to kreslil? Pro koho by mohl kreslit takový obrázek? Hodně věcí je tam přikrášleno.

   Najednou se v Radkových očích vše změní. V místnosti nikdo není. Radek se podívá na dveře. Do nich vstoupí starý muž. Měl plnovous a přesně odpovídal na toho malíře kterýho si Radek představoval. Usadil se tam, kde teď sedí nejstarší muž a rozložil si náčiní. Své tempery, které měl už od dětství a plátno. Když vypil druhé pivo, začal kreslit. Do hospůdky vstoupí malá, asi pětiletá holčička. Muž se k ní chová, jako se chová dědeček ke své vnučce. Holčička ukazuje do okna. Ty slova co si povídají slyší jenom Radek. Muž si holčičku posadí na klína a kývá hlavou.

   "Hele, už se asi probudil." říká jeden muž u stolu. Radek se obrátí na hospodskou a řekne:
"Neboj holčičko, já ti jí přinesu."
Hospodská, asi čtyřicetiletá žena , se na Radka nechápavě podívá. Radek neotálí a vyběhne svým zábavným stylem ze dveří hospůdky.
"Radkůů!! To pivo!!!" křičí na něj hospodská. On jí nevnímá. usmyslel si nějakou věc a jde za ní. Zrovna se zatahuje a vypadá to, že přišla bouřka. Jen co je Radek na okraji vesnice, spustí se nelítostný liják. On, ikdyž je promoklí na kost, běží stále dál. běží docela obstojně, na to že je tlustý jak sud.
   "Kam ten kluk běžel? Zbláznil se?" povídá hospodská. "Co to mělo znamenat? Neboj holčičko, já ti jí přinesu?" diví se
"Tohle kryplíci dělají." řekne jeden muž. nějakej skrat."
"Ale co když se mu něco stane." stará se hospodská.
"Mezi námi Libuško, pro vesnici by to bylo jenom dobře. Slyšel jsem, že starýmu Rorencovi uškrtil slepici. Prý pro to, že mu nedala hned vajíčko. Je to krypl. Já jen čekám, až se jednoho večera objeví u nás doma a poletí ven s brokama v zadnici."
"Ty že bys ho střelil? Vždyť ty s tim tvym plivátkem nestrefíš ani stodolu zevnitř."
"Ale hovno. Ten by letěl."
   Najednou se otevřou dveře hospůdky.Ve dveřích stojí Radek. Je celý promoklý. Z nosu mu ukapává nudle.
"Kde jsi byl ty pitomečku?? Z piva ti spadla pěna!" křičí na něj hospodská "Pojď, já ti uvařím čaj a zachumlej se támhle do tý deky." Chlapec ale nereagoval a klekl si před hospodskou.
"Tady je, mám vám vyřídit, že vás má moc rád a že nechtěl, aby se to stalo." klekl si před hospodskou a v ruce měl šišku.
"Je to šiška z nejvyššího stromu, jak jste chtěla." Hospodská neví co říct. je ustrašená a dojatá. Z očí jí tečou slzy. Klekne si před Radka. Vezme od něj šišku a tíhou celého těla si musí sednout, opřená o nohu stolu. Slzy jí tečou proudem. To spozorují chlapi u stolu a běží rychle k hospodské.
"Cos jí udělal ty hovado?!?" vlepí Radkovi facku jeden z chlapů a snaží se zvednou hospodskou. ta se posadí ke stolu.
"Nechte ho být. Radku, Radku slyšíš mě? Jak ses to dozvěděl?" Chlapec mlčí. "Jak ses to dozvěděl Radku? JAK??"
Chlapec s rudou tváří od facky řekne:
"On mi to řekl. Mám vás také pozdravovat od Bajera. Prý každý den spolu chodí lovit."
Chlapi se na Radka i na hospodkou koukají nechápavě. Neví o co tu běží. Hospodká se rozvypráví.
"Jenou,je tomu asi pětatřicet let, můj dědeček šel se svým pejskem sem do hospody. Natočil si pivo a sedl si tam, kde sedáváte vy,pane Fajtr. Sedl si tam, kam ukazoval Radek. Vyndal si své tempery s plátnem a začal kreslit. Začal kreslit to, co vidět tady z toho okna. Říkal : Ať se lidi diví, že máme ze dvou oken stejný výhled. Měla jsem ho moc ráda. bylo mi asi pět let, když jsem přišla do téhle hospody a můj dědeček stále kreslil ten obrázek. Byl nádherný. Já jsem se podívala na ten obrázek a bylo mi divný, že jeden strom z toho lesa vyčnívá. Zeptala jsem se ho, proč je tak velký? On mi řekl, že u toho stromu se poznal s mojí babičkou a , že k němu má citové pouto. Řekla jsem mu, ať mi z něj přinese šišku. Ještě ten samý den se vydal k tomu stromu. Já byla malá a hloupá. Nedošlo mi, že devadesátiletý muž nevyleze na strom. Šel tam společně se svým psem Bajerem. Asi v polovině cesty je stihla ohromná bouřka, ještě větší, než je dnes. Když děla lezl na strom, uhodil do něj blesk. Zemřel."
   Radek tohle vše neposlouchal. Bylo mu to jedno. Uprostřed vyprávění si vzal pivo a odešel. Hospodská se nikdy nedozvěděla, jak se to Radek dozvěděl, ale věří tomu, že její děda přes slabomyslného Radka promluvil.

2 názory

dee-dead

01. 05. 2007

Dát tip

Zase jsem byla čtením přímo nadšená a dílko jsem úplně zhltla... Výborný * A chyby a překlepy jsou mi fakt úplně jedno, strhnul mě děj tak silně, že jsem nic jiného nevnímala...

johny45

11. 02. 2007