Satanův svod

Modravý inkoust se rozlévá na papír,

nad hlavou mi přelétá škádlivý netopýr.

Říká mi slova, jež psát se mi nechce,

navádí se smrti - ta je tu lehce.

Šeptá mi líbivá, slovíčka rozkošná,

nutí mě, že chci být bezbožná?

Do tmavých křovisek láká mě blíž,

skoro již nevidím v dáli svůj kříž.

Jistota nebeská prosí mě nazpátek,

nevkládej hlavu do pekelných oprátek.

Vyhni se obloukem satanským požitkům,

navrať se pokorně k moderním přežitkům.

Přijď nudě na chuť,

usedni - nebuď.

Rozmlouvej s ikonou,

buď čísi příponou.

Nepoznav možností,

lidský svět něžností,

dřív než se rozední,

za bibli usedni.