Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rytíř a víla

15. 02. 2007
0
0
563
Autor
Timir
Rytíř a víla
 
 
 
Což má básník chválit sebe?
Místo by opěvoval modré nebe?
By vkládal do svých básní něhu
a básnil o jiskrném sněhu?

Nu dobrá, je-li to tvé přání.
Já zkusím v Tobě vzbudit zdání,
že stěny kolem Tebe mizí
i učení je Ti už cizí,
že již není zimní čas
a jaro, léto zdraví nás.

Že kolem je modré nebe.
Hrad skála a prudký sráz.
Rytíř sedí vedle Tebe
a mezi vámi není hráz.
Dole řeka líně teče.
Slyšíš starodávnou muziku.
Před chvílí byl čas líté seče.
To vzpomínka na gotiku.

Slunce k obzoru se sklání.
Rytíř do očí Ti hledí.
Byť občas nemá stání.
Nyní klidně sedí.

Zbroj změnil za šaty zdobné.
Odvahu v boji za v srdci cit.
Bojový pokřik za verše drobné.
Slunce jas za hvězdy svit.

Oči jako zeleň tmavá.
Ústa vážná, občas hravá.
Častý záblesk pousmání,
nad tím co je ve světě k mání.
Krátký vous a hnědý vlas.
Hledá co je dobré v nás.

Boj, tanec nebo pohlazení.
Pohybu si velmi cení.
Však citu a něhy ještě více.
Tak hladí rytíř Tvoje líce.

Tak sni...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru