Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cítit

16. 02. 2007
0
0
853
Autor
ted
Divoce vydechnout
špatnosti denní,
ruce pak rozpřáhnout
- do světa.
Něžně se položit
na prsty vzduchu,
houpavě rozjímat
- po celý život.
Lásce nadbíhat
mílovými kroky,
pak jenom užívat
- hýčkat své smysly.
Oddaně naslouchat
polibkům na rty,
v duchu tě vysvlékat
- hlavně něžně.
Zblízka ovonět
záhybům těla,
mlčíc tě sledovat
- v probuzeních.
Padajíc tmou
zadržím dech
doufám, snad dopadnu
- blízko tebe.
Zhuštěnou samotou
vyzývám světlo
do lepších zítřků
- napořád.
Rádoby ve vztazích
hledám ten zítřek,
co šumem je skryt
- zatím.
Náchylný k lásce
moc bych byl rád;
šedostí procitám
- v tom špatném.
Zkrácené větami
oznámím světu
všemožné bolesti
- mého světa.
Líbivě slídit
zmodralou Zemí,
radostně oddechnout
- na konci.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru