Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Noty

26. 02. 2007

341

Autor

Nyérë

Černá tuž a zažloutlý papír...zanikající barva - pomalu ztrácející se.

Ruce rozložím nad linkovaným papírem.Pět vodorovnejch linek blízko sebe.Chvílí prázdnej kout a pak zase.Pět vodorovnejch linek blízko sebe.Chvíli prázdnej kout...Notovej papír.
Pár znaků na pěti linkách.Houslovej klíč a nesprávně zapsanej takt.Nedotažené nožičky not, jejich bříška jsou jako slzy.Rudé slzy krve.Kytara brnká ten rytmus, struny pláčí pod svým nesouladem, bědují nad neuměním člověka.A když se dostanou až k refrénu zaniknou noty v tmavé kaluži.Překrývá je zaschlá krev.Rozmazávají je slzy.Inkoust rozpitý do všech světovejch stran jako směrová růžice, která ukazuje jen jediný směr.Ten vede dál a dává smrt a vznik, smutek a radost, nenávist a lásku.Oslovují ho životem a nenávidí ho a milují.

A pod tím vším je jedinej smutnej příběh, a ať už byl o čemkoliv, zůstala po něm jen píseň z refrénem od krve a slz.

2 názory

Lakrov

26. 02. 2007

Dát tip

Zajímavá představa not, nesoucích smutnou melodii. Tak zajímavá, že by zasloužila uložit a po čase trochu 'vybrousit'. Popis osnovy působí překvapivě něžně a bříška not... Jen s krví raději šetřím :-) Smím si Tě zapamatovat? Dík, 'tuš' a TiP.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.