Ranní paprsky

Pro Tebe, aby jsi věděl, že mi na tobě záleží a srdce mě bolí, protože vidím, jak se trápíš, jak se měníš...A já ti nemůžu pomoci, můžu se jen dohadovat sama se sebou, sledovat tě ze svého temného kouta s obličejem od slz...

Ráno se probudíš a máš v očích slzy.Hlavu schováš do polštáře a nechceš nic znát.Nic, hlavně ne pravdu.Závěsy necháš zatažené, okno zabedněné, světlo zhasnuté.
Nespíš, a jak rád by jsi, proklínáš první paprsek, který se dostane skrz honosné závěsy, aby ti otravoval život.Aby ti tančil svůj nezkrotný taneček po tváři, aby se ti snad mstil ...řekl pravdu...ukázal skutečnost...miloval...dotýkal se tě...nechal o samotě, všechno skončil, jakmile zajde slunce za mrak.Malý zlatavý paprsek, jako záblesk smutku a radosti, jako světýlko naděje.Hodíš skleněnou vázou.Vidíš, sleduješ, jak letí, jak se ve vzduchu otočí.Svým dnem narazí do zdi - střípky malicherných věcí, úlomky všeho, na čem ti kdy záleželo.Světla z očích těch, které jsi kdy miloval, otočí se - jsou matné, zašlé, zklamané...pryč... V koutě...sám.Střípky kolem tebe, v tobě, jsou od krve, vypadá tak černě, jako všechno.Tvoje duše, černá, žhne, pálí tvé srdce a rozum....až do noci...

Vzbudíš se za časného rána.Hlasitý smích, při němž roztahuješ závěsy a otevíráš okno do čerstvého ranního vzduchu provoněného rosou, jarním sluncem, životem.Uchováváš si ten pocit noci, kdy jsi nebyl sám.Tolik lidí tě miluje a ty je nesnášíš, ale moc dobře víš, že takhle sis to přál.Kdysi jsi koukal do stropu a tohle všechno sis představoval.Střed dění...ale to jsi byl ještě mladý a nezkažený pýchou, samolibostí, nadutostí.Povýšeností...pohrdavostí.Ano, pro ně jsi bohům roven a proto se neotočíš a neřekneš sbohem.Nevzdáš se toho dětského snu a necháš to zajít daleko, až tě to zničí.Už teď jsi sám a jsi tím viníkem.Sám sebe pomalu ničíš.Jen někdy v noci, ji vidíš.Světlo v očích - snad anděl.Ale ti přece mají světlé vlasy a z hlavy jim nevystávají růžky.Ale ty oči...Její vidíš, když svoje zavřeš.Topíš se v modrosti, topíš se v černi zornic, topíš se v ní.Sami...spolu...šťastní.Chybí ti...

A ráno už se neprobudíš...

---