Zaspal svítání

Seděl na zastávce a koukal na asfaltovou plochu před sebou. Na tom by nebylo nic tak divného; spousta jeho povídek a básní začínala "seděl..." i když se mu to už začínalo přejídat. Tedy seděl a přemýšlel.

Jaký je to zvuk, když člověk dopadne z dvacátého patra na ulici? Zasnil se...Dvacáté patro - nabírá rychlost a připadá si jako pták, desáté patro - třeba by se rád vrátil, první patro - dosahuje maximální rychlosti a rozhodně už nemá čas něco vymyslet, přízemí - snad něco mezi plesknutím a křupnutím?

Nastoupil do autobusu a sedl si vedle Hanky. Dlouho se neviděli a měli si toho hodně co říct. Nicméně si spolu nepovídali. Písmena byla zatím v knížce. Jestli utečou, všechno je v pořádku... Teď, teď je ten správný čas otočit stránku.

Brzdy, náraz
Co se stalo?
Přejeli Hanku
Už vedle něj neseděla. Řidič otevřel dveře a Hanka nastoupila.
Studentskou do Olomouce. Hlas, cvaknutí strojku na jízdenky, cinkání mincí, vše bylo naprosto reálné, až dostal strach.

Písmena jsou pořád v knize, začíná to být vážné. Knížky padají na chodník a dopad není slyšet. Dveře se se syčením zavírají, jinak to ani nejde, něco se zadrhlo, lidé padají na silnici, to nemůže být pravda.

Konečně, řádky se zavlní a odletí, to je přece možné jenom ve snu.
.
.
.
Potom se probudil
a bylo těžké přijmout realitu
tvrdou
s příchutí biolitu

on chtěl snít dál
a tak si vzal
tři prášky na spaní
a zapil sklenkou vína

Čí to pak byla vina
že zaspal ?