Pravda - čaj a prášky

Ležím v posteli. Hořím.

Peřin víc než má princezna na hrášku.

Je mi zle… ztrácím se.

Pitomá nemoc.

Na tváři ironický úsměv. Spíše pousmání.

Máma přinese čaj. Taky prášky.

Doufá, že mi bude líp.

„Tak jak ti je?“

Je mi tak, jak vypadám, bleskne mi hlavou.

„Strašně…Už to nemůžu vydržet.“

S námahou se podívám vzhůru.

Očima prosím o pomoc.

Máma si neví rady.

Vždyť zbývá jen čekat…