Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBabel
Autor
člověk_který_není
Pouze zvon a pták čeří nehybný klid... Jako by si ti dva povídali se sluncem, jež zapadá. Ticho do zlatova, to odpoledne z křišťálu. Ryzí čistota nazdařbůh pohupuje chladivými stromy a za tím vším průzračná řeka sní, že dupajíc po perlách, se uvolní a poplyne do nekonečna... Hora Inmensa Juan Ramón Jiménez
A tisíce vykřičených tváří,
v prachu cest,
déšť pomalu snáší se na jejich vrásky.
Otočit se zády k veškerému světu
a spatřit konec dní,
propast věčnosti, věčné cliché
Regardez ma face,
regardez mes yeux mouillés…
A tisíce vykřičených tváří,
ruce vztažené k nebi,
nekonečný let…
A hory, hory se boří, hroutí se do Pekel
A hory, hory se třesou, tak, jak rozloben jest celý svět
A nebe, nebe pláče
A tisíce vykřičených tváří,
v poušti