Zrcadlo

U nás doma v předsíni visí velké zrcadlo. Většinou kolem něj chodím nevšímavě, ale občas si před něj sednu a prohlížím se. Nejdřív pěkně zvenku - vlasy, oči, nos, rty... A pak nakouknu i dovnitř, do sebe. Přemýšlím o sobě, zkoumám se, hodnotím uplynulý den, týden, měsíc, rok, život... Až donedávna bylo všechno v pořádku, viděla jsem se jasně a zřetelně, a když jsem s \prohlídkou\ skončila, tak jsem se na sebe usmála a odešla. Ale před nějakým časem se na zrcadle začaly objevovat malé i velké neprůhledné šmouhy, už jsem na sebe neviděla tak jasně, musela jsem se začít učit poznávat sama sebe, nebrat všechno takové, jaké se to zdá, ale takové, jaké to opravdu je... A co je nejhorší, ty šmouhy tam předtím byly taky, ale já je neviděla... pracuju na hledání a odstraňování šmouh ze svého Já a ze svého života vůbec..

---