Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo boje
Autor
-vlk-
Cínový vojáček se motal bitevní vřavou života. Nebyl tak hloupý, aby uvěřil v zájmy, které měl hájit, a tak nemlátil kolem sebe hlava nehlava jako ostatní.. Chtěl jen přežít. Bylo toho tak málo, co mohl ovlivnit a on se zoufale snažil využít svých nicotných možností. Byla až směšná ta jeho tvrdošíjná zarputilost: dostal ránu, upadl, vstal, šel dál. Pořád dokola. Mocní se z bezpečí svých pozic pobaveně smáli jeho počínání. Voják, který neútočí, jen se brání a přitom se snaží jít stále dopředu. Do jejich smíchu však zazníval tón mučivé nejistoty ze smysluplnosti jejich přepychem vycpaných životů. Pravda, ne do smíchu všech, jen těch se zbytkem mozku a soudnosti. Všichni do jednoho mu však v skrytu duše záviděli, tu sílu vstát, to že má za čím jít. Něco tak cenného.
Než noc vystřídá den
než prodere se tmou
světlo za vozem
mlha přede mnou
A cesta daleká
a dětské slzy v ní
tam nikdo nečeká
lež těžko uklidní:
Že uteče to zas
že je to pár dní
že nahradit jde čas
bez vás strávený…
Ta cesta má snad směr
však smysl postrádá
dostaneme kvér
to král si vyžádal
služebníků svých
Pár dalších figurek
na pole mocnějších…
Místo noci den
však temno zůstává
vláda rozumem
se zřídka spoutává
Teď v duchu poprosím
ať zachovám svou tvář
a místo modlitby
otevřu svůj snář…