Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Jen Tvoje křehká ruka, co cítím ve své dlani,
ústa která nemají, už sílu na snídani,
srdce které pumpuje stále více stěží,
energii do hodin, jež ke konci už běží.
Oči které žalují na bezpráví světa,
malá tichá žaloba - nevyřčená věta,
útěk, návrat, smíření bičovaná záda,
tam kde není otázek, nepomáhá rada.
Zrada světa, zoufalství, přitíží tu chvíli,
klíče cely uzamknout na Zelené míly,
není žádný rozsudek, a není žádná vina,
není žádný Happy end, u tohohle kina.
Kýčovitý umělec píše tuhle frašku,
a Ty tanči podle ní, ty ubohý šasku,
usmívej se za rány, životem se mrhá,
ač film není u konce, stále víc se trhá.
Bílé světlo ozáří, tohle malé kino,
s prodřenými sedadly, kde není žádné lino,
jenom ostré kamení, smrad a taky špína,
zapáchá tu zemní plyn a jiskří elektřina...
Písmák