osamění

nu to mi nic moc neříká, asi to není´úplně to ono

ve mně také slova "vzpomínka" i "touha" (a navíc s těma tečkama na "správné" strany) tedy vyvolávají asociace, fantazie atd. (u té touhy to mám dokonce stejné jako Ty, exorcisto) snad ta různorodost pocitů (či i nepocitů) snad k pravověrnému haiku nepatří, tad\ dívky a jiní jsou větší odborníci, ale mne to zas až tak netrápí...dávám ti tip°°°

tak...dneska mám náladu dělat lidem radost... rozvedu to, ale vložím jako alter-dílko :) pak ti napíšu, ju?

Exorcista - Ta abstraktní slova přece nejsou přímočará. To by stálo za úvahu - co je v básni přímočarostí. Já myslím, že jsou to pěkná, hutná, jasná, hmotná, konkrétní slova. Slova jako "vzpomínka" a "touha" sama o sobě žádné "vůně" nevyvolají. Všechno, co v tomhle haiku vyvolává nějaké vůně, je jen poslední verš: "Vůně ženy".

Ša-gej - to je tam toho nějak moc, ne? Hřeben, poupě a ještě to připomenutí. Tos to rozvinula mocně, teda. Stačilo by třeba: Stín hřebene zavoněl tebou. A už jsem zase free :-)

když řeknu "vzpomínka", cítím vůni zašlého papíru a stárnoucích fotek, mám neurčité tušení ztráty... ..."touha" ve mě rozsvítí oranžovorudé světlo a na kůži mám pocit horka a v nose vůni potu a vlhka, hloubky. nesouhlasím...vyvolávají asociace, pocity, vůně. a souhlasím s tím, že způsob vyjádření je velice přímočarý... ...takový měl přesně být. surový...neokrášlený...jako strom uprostřed pláně bez jediného listu, pupenu nebo květu. :) díky za názor a další úhel pohledu

ačkoli jsem nechodil krajem a "neselektoval", bylo to dlouhé přemýšlení, než jsem napsal, co jsem napsal :) ...aaa...mmm... ...tohle prostě jinak napsat neumím, leč, není všem dnům zkončit dáno a co jest psáno může býti překonáno. možná... ...jednou ;)

jsem tak nějak.. trošku rozněžnělá, rozesmutnělá a kapku i usmátá.. setřu si slzičku, zalezu pod peřinu, dám čaj s rumem a budu smutnit.. zase jsi mě dostal.. (o: ..nádherné*

Vzpomínka a touha si vyhledává... Vůně je odpovědí. Jen mě napadá, možná o stupínek lepší - nevím ale, jak - slova jako "vzpomínka" či "touha" ukrýt do nějakého konkrétního slova, detailu. Myslím si, že s abstrakty je v haiku potíž - právě pro jejich krátkost.

prázdnota.. bolest...

len aby aj dala :)))

Prolog mě zaujal, dílko vyvolalo pocity. Dobré :-)

láska... ...na cizí city, lehkomyslná sázka :)