vlak osudu

On musel zemřít,

kvůli trápení vvému.

Chtěl jen milovat

a nelámet srdce.

To vše jen pro svět

který ho nenáviděl.

Slyším ještě ted varovné troubení.

Dvě světílka,jak sluneční třpyt,

jeden vlak,do ktryho si mel

nastoupit...

jedny koleje,

jen jedno nástupiště..

jen jedny dveře kam si měl vkročit..

a ty, jen jeden kluk.

V ten  den se naplnil příběh,

o kterym je straxg mluvit.

Nic mi Tě nevrátí,cesty zpět není.

Miluju dál a smutek se mění.

Furt utíkam od toho.

Utíkam před tím.

Vím,že se jednou obejmeme.

I když jen v tom světě klidu,lásky a plněho citu.

Co je mám dělat?

Srdíčko,porad mi.

Jsem tu na tom smutném místě jako ty před rokem.

Jedny světla,

Jedny koleje,

Jeden vlak...

A já jen jedna holka.

Těším se na naše setkání.

Už se blíží.....

Miluju Tě....

Bylo to tak napsíno osudem.

Jdu za tebou...

Ted!!!!