Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozverná, štěstím mě v očích štípá
24. 03. 2007
2
4
2946
Autor
Jindrall
Vztyčím lžičku do medu
co jsem přinesl k slazení, čajem
okouzlený
Mručím, pěsti zatnuté
Ať co nejdýl to trvá...
Zavři oči a přivoň, když mávám
Hřbet ruky jsem si protřel vonnou mastí
... tak...
Teď se rozběhni po obrubníku
Je rozbitý, vím
Vrávoráš
A pak vlaješ, jako z kůže stažená
Po paty
Po borovici rozvěšená na břehu
rumunského moře
Viděl jsem tě tančit, v očích tě štípalo
Housle tesklivé až k choulení
Smekne-li se ti noha, z chodníku už tě vyhlížím
Místo deky na ručníku i chleba s máslem
můžem milovat...
... snad než na dno sklenice klesne
4 názory
Mě se to slátané teda nezdá, t v žádném případě. Má to skvělou atmosféru, dobrou formu, ačkoliv poezii o lásce nemusím, tahle mě oslovila, silně *
Nevim proč, ale tadle část se mi strašně líbí:
Teď se rozběhni po obrubníku
Je rozbitý, vím
Vrávoráš
Takže já dávám tipce
vtipny komentar :D ach ne! musim rict ze to plyne navazuje jedno od druheho az se to vrati zpatky na zacatek aby se to jako para to vsecko co bylo rozpustilo