Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoupátko
25. 03. 2007
0
0
573
Autor
Mackan
Zapomnění
V prach a popel mění
Každý plamínek, co pro nás kdy plál
Co zbývá
Z těch očí plných touhy
Co zbývá
Z těch úst, jimž jsem svoje srdce dával
Co zbývá
Z těch polibků léčivých jako balzám
Co zbývá
Z toho vzrušení silnějšího, než sluneční žár
Co zbývá?
Nic, nic než vybledlý nápis, který – jako já – o samotě zmírá,
a čas – nelítostný, krutý stařec – jej svou drsnou perutí – vteřinu po vteřině – neúprosně stírá.
Vrahu!!! Vrahu života, radosti a vzpomínek – ji – poupátko, pramínek mého potěšení a zdroj mé síly - nikdy nevymažeš z mojí hlavy!!!!