Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Slavík

28. 03. 2007

1522

Autor

Megie

Narazila jsem ve svym poznámkovym zápisníčku ze života na opsaný smsky, který jsme si kdysi v roce 2002 psali s jednim nadanym kámošem básníkem...proč to po pěti letech nedat na web? :) Ale neprozradim, co je moje a co jeho, třeba to někdo zasvěcenej pozná...

Vzduchoprázdno mých i Tvých myšlenek popíjí doušky adrenalinu
aby masturbovalo okamžiky samoty.

Doušky adrenalinu přinášejí mi však melancholické uspokojení
jakoby sám Brodský je točil.

A tak se opíjím dál endorfiny štěští
jež mi nahrazují blízkost hříšných nahých těl
v dotyku skryta je něžnost světa
...
i nás.

Pro něžnost zabodl slavík si do srdce trn.
Pro rudé rty panenské
pro rozkvět poševních lístků
hladovějící nenasycená ústa.
...
Ustal však jeho trylk.

Zemřít těsně u cíle
před branami rozkoše.
Slavík vytrhal si všechno peří
a koupe se v krvi obětního beránka.

Snad se neutopí ve sladkoslaném moku lásky.

Sladká je krev
voní po železe.
Proražen pás cudnosti
poražen předešlý milenec.

Slaná je slza tajemství:
slza z rozkoše či odhalení?

Nač odhalovat odhalené?
Slzami touhu nezaplašíš
spíš smrt.