Otázka

Z vyrabovaného kostela,
v koutku se stoletým prachem,
seděla osoba, podoby anděla,
a celičká se třásla strachem.

Podal jsem jí ruku svojí
a ona se mě ptá,
zda život za lásku stojí,
a kdo jej za ni dá?

Hledí na mě,
tichem hrobu mlčí,
vypadá tak bezradně,
a skví se jí slzy v očích.

Otázka dodnes tíží mysl mojí,
ta osoba, rozplynula se a zmizela,
a já ptám se: kdo se o život bojí?
Vždyť život bez lásky je jak duše bez těla.

Jen ticho objímá mě svojí náručí,
pusto a prázdno kolem.
Nejednou otázka v hlavě mi zahučí,
jakým ta osoba trpěla bolem?

Láska jak motýlích křídel pár,
stačí se jen špatně dotknout
a místo života přijde zmar.
A pak, ...
               
                           rozhodne boží soud.