Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoruplivce
01. 04. 2007
9
8
2151
Autor
silence
Kleješ,
jakoby vítr
naschvál otáčel
kohouty kostelů.
Soudržná sama sobě,
bíle polykáš havrany.
Kleješ,
a tentýž ďábel
střádá listí
v Morovy průduchy.
Ty ho cítíš!
Listí,
povlhlé
nedávným
chtíčem.
Listí,
splavené
po proudu
řeky.
L í s t í ,
v e c p a n é
(s) p r o s t é m u
h r d l u .
jakoby vítr
naschvál otáčel
kohouty kostelů.
Soudržná sama sobě,
bíle polykáš havrany.
Kleješ,
a tentýž ďábel
střádá listí
v Morovy průduchy.
Ty ho cítíš!
Listí,
povlhlé
nedávným
chtíčem.
Listí,
splavené
po proudu
řeky.
L í s t í ,
v e c p a n é
(s) p r o s t é m u
h r d l u .
8 názorů
mě se líbí soudržná sama sobě, bíle polykáš havrany - to je parádní, jinak to kleješ, to zní dosti přesvědčivě a výrazně, což k tomu patří, samozřejmě a oceňuji* a taky výborné je listí, povlhlé nedávným chtíčem.. móóc.