Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...silvestr jedné holky a jednoho psa
09. 04. 2007
13
20
2141
Autor
martinez
…ticho rozbíjené na atomy… dlouhé prsty světlometů tápou po tmavé obloze… laskají se se spoustou nově narozených mrtvých hvězd… vodopády, smuteční vrby, hejna kolibříků a tropických motýlů, kytice, komety, medúzy, korálové útesy, barevné mraky i kouř, andělé útočící na Zemi, láva nad Pompejemi, vzpomínka na Sodomu a Gomoru, fontány…
a blízko, někde v té pokorné oslepené a překřičené tmě choulící se u země, zoufale, strašně zoufale vyje pes… strach a zoufalství… a síla postavit se neznámému… vyje… a ztrácí síly… kňučí a třese se… zimou?… strachem?
a blízko, někde v té pokorné oslepené a překřičené tmě choulící se u země, zoufale, strašně zoufale vyje pes… strach a zoufalství… a síla postavit se neznámému… vyje… a ztrácí síly… kňučí a třese se… zimou?… strachem?
člověk ani nepostřehne, kdy pes vzdá ten marný boj…
dolů po obloze stékají hvězdy a andělé… omývají nás i náš svět ohněm a světlem, studeným ohněm a studeným světlem…
dolů po obloze stékají hvězdy a andělé… omývají nás i náš svět ohněm a světlem, studeným ohněm a studeným světlem…
ticho je nesmělé… chvíli to trvá, než ho vezmou všichni na vědomí…
člověk ani nepostřehl, kdy pes vzdal ten marný boj… aby se pak znovu šťastně rozštěkal… do ticha…nemusí se ponižovat, už nevyje ani nekňučí…strach i zimu už vyhnal z kožichu… vyhnal i to cizí ukřičené NĚCO… to NĚCO, co ho málem ponížilo… ale kde je TO teď ?!… zbaběle TO před ním uteklo… vyhrál...
člověk ani nepostřehl, kdy pes vzdal ten marný boj… aby se pak znovu šťastně rozštěkal… do ticha…nemusí se ponižovat, už nevyje ani nekňučí…strach i zimu už vyhnal z kožichu… vyhnal i to cizí ukřičené NĚCO… to NĚCO, co ho málem ponížilo… ale kde je TO teď ?!… zbaběle TO před ním uteklo… vyhrál...
poslední šednoucí barevný mrak pomalu odplul opuštěnou ztichlou oblohou…
do ticha vítězoslavně poštěkával pes… aby utvrdil své vítězství… lidé si možná zase všimli hvězd…
A pak se rozjela auta…
do ticha vítězoslavně poštěkával pes… aby utvrdil své vítězství… lidé si možná zase všimli hvězd…
A pak se rozjela auta…
20 názorů
pak uz nejak ani nejak tak moc ne zcela.-)
není nad jasnou a konstruktivní přátelskou kritiku! :oD
díky - aj za ty ostatní návštěvy... /ať tě tu nehoním po písmáku...ú
Afterpoe the Automatizer
17. 04. 2007Najmladšia
13. 04. 2007
díky - už je tu těch věcí z dob před 20 lety víc... třeba moje myslím nejtipovanější Ubytovna je z tý samý doby ;o)
si s tím udělej co chceš, Marťo - aj do sloupečku si to možeš dát a recitovat - je to tu k volnýmu použití ;o)
Wraith Ailohwirre
09. 04. 2007Obyčejný_chlap1
09. 04. 2007
Smíšku, věcička z dob mých studií tu v Brně, 20 let na ní leží... ten ohňostroj jsem sledovala z okna kolejí...
Kubííí... ;o)
já jo, sice jsem se naučil vařit a dělám to doma dodnes, ale jinak to pro mne byly dva roky utrpení - to má bohémská součást se bouřila
Já jsem ve dvaceti hlídal muničák a a o půl roku později dělal šéfkuchaře plukovní kuchyně... neměla ses líp ?
zase stařičká... dělám pořádky.. tenkrát jsem fakt byla holka... na vysoký... dvádcať let tomú nazád... :o)
díky
Nenáladová náladovka... hezky se to čte, pokud si člověk nedomýšlí pozadí.