Zpět ke světlu

Přesně o polednách rozezněly se zvony chrámu Všech svatých, otevřela se dokořán hlavní brána hradu a do ulic města vykročil pomalým krokem očekávaný průvod.

Tempo udával vpředu kráčející mladý řeholník v černé kutně se zástavou Vévodkyně v pozvednutých rukou. Za ním pochodoval vyrovnaný oddíl hradní stráže v plné zbroji, poté následovala skupina modlících se mnichů v kutnách bílých, po nich katovi pomocníci do půl těla nazí a za nimi už jel povoz s hlavní hrdinkou dne. Tou dnes byla k smrti odsouzená členka bandy zlodějů, jež se o Svátcích úrody pokusila ukrást zlatou sošku bohyně plodnosti z Chrámu.

Skupina čtyř zlodějů byla chycena přímo při činu, neboť Zasvěcenci Chrámu nebyli tak naivní, aby vystavovali o svátcích, kdy je město plné poutníků, cenné relikvie bez bedlivého dozoru. Po krátké honičce v uličkách Starého města byl najatými žoldnéři polapen vůdce bandy, jeho družka a jeho dva pomocníci. Poté byli všichni provinilci předání hradní stráži ke světskému potrestání z vůle Vévodkyně.

Už při prvním výslechu v kobkách hradu se ukázalo, že se jedná o cizince, barbary a jinověrce, tudíž nic nestálo v cestě jejich přísnému veřejnému potrestání pro výstrahu všem bezbožníkům.

Pro tuto příležitost se skvěle hodily probíhající jarní trhy. Vévodkyně moudře rozhodla o rozdělení podívané do tří nedělí, aby podpořila obchod, neboť mnozí z čumilů, které exekuce přilákají, nepochybně utratí nějaký ten peníz za občerstvení, dárek či suvenýr na památku.

Již minulý týden přišli na řadu oba řadoví členové bandy, kteří byli před plným a nadšeně aplaudujícím Velkým náměstím nejprve trochu páleni železem, pak jim byly zpřelámány hnáty a celé představení ukončilo jejich naražení na kůl. Kat byl k oběma poměrně milosrdný, protože zašpičatil konce kůlů, takže oba zločinci vypustili duši již druhý den. Poté co jim kůly potrhaly střeva a vyšly pod žebry ven.

Průběh veřejné tortury se pak stal v podhradí nejkomentovanější událostí měsíce, zastínil hravě zvěsti o připravovaném tažení na Sever, což jistě hrad potěšilo neméně než oživený obchodní obrat.

S velkou netrpělivostí byl lidem očekáván dnešní druhý díl podívané, při kterém byla na řadě vůdcova milka, zatímco vůdce bandy čekal v kobce jako bonbónek na závěr a šuškalo se, že si pro něj Vévodkyně nachystala zajímavé nářadí, přivezené z Východu.

Ale již dnešní exekuce slibovala znamenitou podívanou zejména pro mužskou část obyvatelstva a tak není divu, že částky za pronájem oken, hledících na Velké náměstí, vyšplhaly se mezi movitějšími občany do nebetyčných výšin. Také chudší obyvatelstvo nenechalo nic náhodě a zaujímalo strategicky výhodná místa v blízkosti vyvýšeného pódia zhusta již den předem.

V poledne, když smutný průvod vykročil na cestu z hradu, by už na náměstí nepropadlo davem jablko, všechna okna byla obsypána šlechtou a v blízkosti popraviště strhlo se několik divokých potyček o lepší výhled.

Na ulicích, kterými se průvod ubíral k cíli, bylo však jen málo přihlížejících. Všichni, kteří se chystali shlédnout popravu, se již shromáždili na místě exekuce a ostatní měli většinou jiné starosti. Pouze pár dětí běželo podél vozu a snažilo se zasáhnout odsouzenou kamenem do hlavy.

Hlavní protagonistka dnešního představení, jedoucí přivázaná ke sbitému rámu na voze, byla snad před osudnou loupeží poměrně pohledná, asi pětadvacetiletá světlá Seveřanka.

Teď byla ovšem značně pohublá a hlavně poznamenaná pozorností vyšetřovatelů a vězeňské ostrahy. Tvář plnou drobných zranění, rty rozbité a levé oko zdobila velká tmavá podlitina. Také tělo, oděné pouze do zbytků jutového pytle neslo stopy nepříliš ohleduplného zacházení. Na krku byly vidět stopy po škrcení provazem. Ruce, přivázané k rámu nad hlavou vězeňkyně, oteklé a celé modré, nepochybně zlomené. Na stehnech, též plných modřin, stopy tekoucí krve po mnohačetném znásilnění.

Z jutového pytle vykukoval levý prs bez ukousnuté bradavky.

Za vozem s odsouzenou následovaly dvě řady členek osobní gardy Vévodkyně, mladých pečlivě vybíraných dívek po zuby ozbrojených a perfektně oděných v kůži.

Celý průvod uzavíral kněz, který by měl poskytnout odsouzenému poslední útěchu, ale protože se v tomto případě jednalo o barbarku, byla přítomnost duchovní osoby pouze symbolická, dodávající celé události punc obřadu posvěceného shůry.

Když průvod došel k náměstí, musel mladý mnich popustit své místo v čele průvodu hradní stráži, aby pomocí štítů proklestila cestu našlapaným zástupem.

Na popravišti čekal již soustředěný vrchní kat Vévodkyně, pódium chvatně opouštěli kejklíři, kteří již od rána krátili přihlížejícím dlouhé chvíle čekání na vrchol programu.

Povoz s odsouzenou konečně doputoval až k místu exekuce, část katových pomocníků zručně přemísťovala vězeňkyni k vysokému kůlu uprostřed plochy, část již rozdělávala oheň v rohu pódia. Hradní stráž s osobní gardou obstoupily popraviště, mladý řeholník mezitím obcházel popravčí místo s pozvednutou standartou. Své místo u odsouzené zaujal kněz, na jehož pokyn měla celá podívaná začít.

Účast samotné Vévodkyně byla ohlášena až na popravu vůdce bandy příští týden, nebylo proto již na co čekat. Mladý řeholník zmizel, kněz zvedl ruce, dav se ztišil a duchovní pronesl krátkou modlitbu k nebesům ve smyslu, aby byla odsouzené milostiva i přes to, že se jedná o barbarskou nádobu plnou hříchu. Poté kněz udělil krátký odpustek katovi a jeho pacholkům a zmizel též ze scény pod pódium.

Dav se vzrušeně zavlnil v očekávání věcí příštích.

Odsouzené pacholci již svázali ruce nad hlavou a vytáhli jí za ně na kladce tak, že se žena dotýkala prkenného pódia pouze špičkami nohou, což jí vzhledem k předchozím zlomeninám muselo působit značnou bolest. Kousala se do rtů, ale zvuky nevydávala žádné. Očima bloudila po vzrušeném davu, jak by u někoho marně hledala účast se svým neodvratným osudem.

Kovové nástroje se pomalu nahřívaly v ohni a vrchní kat dal první pokyn dvěma svým urostlým pomocníkům, kteří uchopili do rukou dlouhé kožené biče a postavili se každý z jednoho boku odsouzené. Třetí pomocník strhl z ženy jutový pytel a zcela jí tak obnažil, což bylo oceněno bouřlivým aplausem.

Vrchní kat tleskl a pomocníci začali ženu na přeskáčku bičovat po zádech a hýždích. Nespěchali, profesionálně dávali do každé rány plnou sílu celého těla. Hned po první ráně začala odsouzená křičet a volat cosi v neznámém jazyce, zřejmě se dovolávat pomoci nějakého svého barbarského boha. Biče rytmicky práskaly a dopadaly na zadní část ženina těla, kde po nich zůstávaly krvavé pruhy. Křik bičované byl stále vyšší a zoufalejší. Přihlížející dav radostně hltal každý nový krvavý pruh a následný výkřik. Oči některých přihlížejících mužských diváků dostaly skelný výraz, ruce mizely v kalhotách a rejdily v rozkroku, zatímco šlechta v oknech si dopřávala služeb prostitutek, klečících pod okny a uspokojujících své klienty orálně.

Asi po dvacáté ráně přestala trestaná křičet, protože omdlela bolestí. Její záda a hýždě se proměnily v krvavou mapu.

Vrchní kat dal povel k ukončení předehry a ženu spustili z kladky dolů. Jeden z pacholků na ní chrstnul vodu ze džberu, aby přišla opět k sobě.

Nyní ženu přivázali ke kůlu rukama za zády a ke slovu měly přijít nástroje z ohně, nyní již do ruda rozžhavené.

Pacholek v rukavicích uchopil železnou tyč k cejchem na konci, ukázal jí nejprve davu a pak jí přitiskl mučené na rameno. Ta se zazmítala, vydala silný skřek a do prvních řad se rozšířil smrad spáleného masa. Pak ještě jednou s druhým ramenem. Znovu zmítání, křik a smrad.

Zatímco železa se znovu rozpalovala, nastoupil jeden z dříve bičujících pacholků s kladivem a dvěma dobře mířenými ranami roztloukl odsouzené všechny prsty obou nohou. Občasný křik se změnil v nepřetržitý jekot, který již nevzrušoval, ale obtěžoval. Proto vrchní kat poručil přinést kleště. Dva pohůnci rozevřeli barbarce silou čelist, při tom jí vykloubili a třetí jí kleštěmi nejprve vytloukl přední zuby a pak uštípl jazyk. Křik se proměnil na bublavé zvuky, jak žena polykala krev. Krev jí crčela i po bradě, smíšená se zbytky zubů.

Na závěr této etudy ještě pomocník s kleštěmi jakoby mimoděk uštípl odsouzené malíček na ruce a hodil jej do davu jako suvenýr.

Představení pokračovalo vypálením cejchu, tentokrát na stehna.

Poté znovu přistoupil pacholek s kleštěmi, tentokrát velkými a plochými, uchopil do nich pravý prs odsouzené, zapřel se o její tělo nohou a mocným trhem jí prs utrhl.

Na některé z přihlížejících to bylo již příliš silná podívaná a odvraceli zrak. Několik jedinců dokonce omdlelo. Většina však pozdravila pacholkův výkon oslavným voláním a ten povzbuzen zopakoval svůj výkon i s druhým ňadrem.

Mučená znovu omdlela bolestí a ztrátou krve a pacholci jí opět křísili vodou. Také posypali popraviště pískem, aby neklouzali při práci po krvavých loužích.

Vrchní kat byl zkušený a věděl, že odsouzená již dlouho nevydrží a proto dal povel k provedení poslední řady exekuce.

Žena byla znovu odvázána od kůlu a položena na záda na lavici. Dva pomahači roztáhli ženě necudně nohy a třetí jí vrazil do přirození zašpičatělý kůl, který ještě posunul ve vagíně několika ranami palicí. Tento úkon prý měl spíše rituální charakter a symbolizoval jak sexuální porobení barbarky, tak její ztrátu schopnosti rodit nové barbary, potenciální nepřátele Pořádku.

Kůl byl poté opět vytažen i se zbytky vnitřních tkání a předveden davu. Pak jím sám vrchní kat přerazil umírající barbarce stehenní kosti a rozdrtil kolena.

Na závěr jí rozžhavenou železnou tyčí vydloubl obě oči.

Po těchto úkonech již prakticky neexistovalo na těle mučené jediné místo, které by bylo katy ušetřeno. Dotyčná již dávno definitivně ztratila vědomí a tak zbýval poslední akt – vplést její tělo do kola a vystavit jej na uprostřed jeviště trčící vysoký kůl.

I tento úkol provedli katovi pacholci s pomocí dvou dlouhých žebříků rychle a zručně a celá podívaná mohla být oficiálně zakončena knězem. Ten opět vystoupil na popraviště, požehnal davu a rychle se spustil zase dolů, protože z barbarky nahoře crčely různé tělní tekutiny a hrozilo potřísnění čistého roucha.

Dav se začal rozcházet, stále ještě vzrušeně komentuje právě ukončenou popravu. Mnozí směřovali na tržiště, posilnit se jídlem a pitím.

Slunce hřálo, den se mimořádně vydařil.