Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svatební - verze 2

15. 04. 2007
2
8
1137
Autor
Totenherz

Třeba jednou

 

zavoní ( poslední ) zvon

a ty se na mě ( vrávoravě ) usměješ.

 

Anebo taky ne

 

a já přijdu ( mátožně )zpět

zas na ( sloupanou ) chvíli,

až bude ( mlčet ) ráno,

do ( zaprášené ) náruče

ke své ( hliněné ) matce.


8 názorů

Totenherz
11. 05. 2007
Dát tip
dík:o)

Totenherz
18. 04. 2007
Dát tip
to Tinúviell: je těžký dopátrat se toho, co bylo zamýšleno sdělit...ale účelem taky je, aby v tom našel každý něco svého to Barbar_Cohen: díky, no byl to překlep, nicméně z toho vznikl zajímavý obrat:oD to Honzyk: jestli to mám trochu přiblížit, tak je tím míněn mírně rozpačitý úsměv opilý láskou po svatebním polibku ( kdy je nevěsta omráčena štěstím a tak nejen v chůzi, ale i v úsměvu "zavrávorá") to thalina: není to na jedno přečtení a taky to asi není pro každýho, chápu to Neuwe: velice děkuji:o)

Neuwe
17. 04. 2007
Dát tip
je to poměrně zajímavé a z mého pohledu na T

Honzyk
16. 04. 2007
Dát tip
,,,jak se lidi smejou vravorave...? ...nevim teda...

Ale jo já si myslim že je to fajn, když si to párkrát po sobě přečtu tak nemam důvod nemrsknout sem tipana... * (akorát pokud si vzpomínám tak zvon zvoní a nevoní, ikdyž jsem k němu nikdy nečuchal, tak nevim) :-)

Tinúviell
15. 04. 2007
Dát tip
zní to zajímavě...hledám smysl pro slova v závorkách, možná chápu, možná ne..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru