Nářek

Zrada se směje,

protože to on mi plete provaz,

oprátku,

na které mě zítra oběsí.

Můj přítel.

Nový Jidáš.

To on splétá vlákna nenávisti,

strachu a bolesti,

a proplétá je pořád dál a dál,

s takovou jistotou,

s jakou do země vrůstají kořeny stromů.

A Naděje pláče,

protože mi nemůže dát útěchu,

šanci,

že zahlédnu příští východ slunce.

Můj bratr.

Nový Kain.

To on zasévá semínka zrady,

závisti a chtíče

mezi lid, dál a dál,

s takovou radostí,

s jakou si smrt vzala můj život.