Nejsem nic!!!

Nejsem nic…

ani člověk,

ani pes,

ani duch,

či vyhnanec…

Mě zná jen pár bytostí,

co k nim chodím kecat s radostí…

pro tebe nic víc,

než jen halda výmyslů

a všech ctností…

Sem ten co si poradí i s kostí,

bez citů a bez tajemství.

Šelmička co jen ránem chodí,

vlk co lidi nikdy neporodí.

Sem bezcitná a strašná noc,

co do tvých žil proudí.

To já sem ta,

co nenávist k lidem sobě probudí.

Sem pes co nikdy neloudí,

rváč co tě nikdy neuhodí.

Jsem to,

čemu nikdo nevěří…

Spása pro sebe,

ne pro tebe…

Tak jdi,

sledovat tě budu dál.

Ty mé kroky neuslyšíš.

Jsou tak tiché…

Čeho se bojíš?

Máš snad strach z tesáků?

Co rozdrápou tě na počkání,

já jen kochat se budu,

tou krvavou vůní.

Myslíš že to bolí?

Ne!!!

Já totiž nejsem nic…

Jen výmysl,

co octl se tu z ničeho nic…