Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS-ním
01. 05. 2007
0
12
675
Autor
m_Lilith
Zdá se mi sen,
jež jak skutečnost působí,
jež chová se jak den,
vždy v noc se změní.
Však já dotýkám se,
jeho skvostné tváře i těla,
lež mé třese se,
v ohni jsem celá.
Moje ruka v jeho klíně,
nevím, co se děje,
jak utopeni rudém víně,
a teď- i on se chvěje.
Pomalu svléká šat
a laská moje hroty,
temně podsvícen je hrad,
hořícími svíce knoty.
Oba jedním se stanou,
jak obraz v stínu plamene,
ona vryje nehty, slzy kanou,
cítí sílu jeho semene.
V svém usínají objetí...
pak když ráno procitne,
sny, noc má v zajetí,
vše na svém místě je-
však on ne- chybí.
12 názorů
Ach jo... Chces abych psala argumenty, ale sama je nenapíšeš. Řekneš, že píšu na 15 let, ale už ne proč, ale pokud je to ohledně té magie, tak k tomu jsem se už vyjádřila. Ano, stojím o kritiku, nicméně sama vidíš, že prakticky jediný, na koho reaguji takovýmto způsobem, jsi ty... Mno nic, už končim, nebaví mě to.
střeva prvokova
01. 05. 2007
...takove hezke jarni zastaveni dole u Vltavy, kde i pouzity prezervativ ma svuj smrnc....)))
síla semene má tu skvostnost tváře atd. a veškerou atmosféru přivést k živočišnosti, k pudům a realitě...
cerna lovkyne: mě také tvé básně nesedí, ale neurážím tě a neztrapňuji... "klub" je vážně dost pod úroveň, a nemá s kritikou nic společného...