Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

byl mi odebrán dar

09. 05. 2007
0
1
455
Autor
Thuriaz

Tohle jsem psala, když mi bylo nejhůř

Byl mi odebrán dar,
v bouři se potácím.
Nic dobrého, jen zmar,
a smysl života ztrácím.

Nejvěrnější zradil,
z očí kape krev.
Moji duši zabil,
chtěla jsem vše, ale co mám teď.

Jen smrt, pláč,
nepochopení a tma.
Nevěděla jsem, co je zač
ale plamen ještě plá.

Zšedl mi svět,
smysl žití pryč.
V srdci věčný led,
od ráje ztratila jsem klíč.

Servali mi perutě,
svatozář ta tam.
Stála jsem mlčky, nehnutě,
sílu lásky znova nepoznám.

Za větrem odletí přísahy,
vždyť slova neznamenaj nic.
Bohové už ztrácí výsady,
jsem jen popel a nikdy nic víc.

Jsem soumrak bez očí,
hračka osudu bez smíchu.
Neslyším, už všechno končí,
zapomenuta, zatracená v tichu.

1 názor

Padrak
15. 05. 2008
Dát tip
Z básně je cítit, že je psaná v době, kdy emoce ještě "jely" maplno.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru