ona - zahrada

geniální

Mám radost, líbí se mi moc, myslím, že jako autorka máš co říct a neschází ti sebevědomí to udělat, zaplaťbůh

dík.) mi udělalo radost

říkáš věci uplně jiným způsobem a mě to fascinuje a baví do toho pronikat... *

včera seb zrovda poslouchal verlyby u boře a bluvily pozpátku děkterý. a co teprve záááhrada!

napríklad záver je veľmi pekný... ale rotujúca veľryba bola síce zaujímavá, zato však tak šokujúca, že naozaj neviem, čo si mám myslieť... rozhodne zaujímavé dielo

tak ale snažíš sa k tomu na konci zase vrátiť ... tak teda neviem no ...

chápu.. není úplně doslovná jinak o narození je skutečně jenom ten malej kousek, který jsi vybrala..potom to jde přirozeně dolů z kopce

jsou tam pekna mista.. ale nejak to po me steklo a nic moc to ve me nezanchalo..

narození je výlet za město velká ohrada jako z galerie kousek žlutého pole na obzoru vybarvený převelice pečlivým dítětem, které ve tmě taky nejspíš nedůvěřuje poslednímu schodu touží propadnout se ještě o pár centimetrů připomenout si sen ... fajn a potom už z toho mám guláš ... ale ais mám opačné asociácie, i ked ti narodenie môže pripomínať krok v temnote, nie je koncom dýchania i keď z toho zmätku si jeden predsa len veľa užije skrátka - vymklo sa mi to z očí ...

:) dobry

napadá tě něco?.) no trochu je tam trnkova zahrada (velrybí zpěv pozpátku) a pak velryba měla v břiše jonáše..tady se to obrací, ˇonaˇ má v břiše velrybu

rotující velryba. to by me zajmalo, kde jsi cerpal/a inspiraci:)