Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zmatené verše

14. 05. 2007
2
2
1540

Vítr mě češe

a déšť hladí

Ruka se třese

a srdce chladí

 

Vzpomínky bolí

a sny se zdají

rány nehojí

a slzy stékají

 

Tvůj pohled zavadil o můj

můj žal neopilo víno

A moje láska má pořád na stůj

má tvář zmazaná hlínou

 

Rty rozkousané do krve

a prsty drtí zem

klečím tu před tebou

a ty se díváš…

 

Díváš a přesto nevidíš

a já se nedivím

Mě ty přece nic nedlužíš

to já přece vím

 

Pramínek krve mé vpíjí se do prachu
ty jdeš světem dál, světem bez strachu...


2 názory

Maasek
28. 05. 2007
Dát tip
Opět poslední dva řádky to totálně kazí, ale tu atmosféru to má, obzvláště ta část kolem "můj žal neopilo víno" *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru