Žlutá kvítka

Jednou takhle z jara Jsem si natrhala Žlutá kvítka Zářila, jak slunce na obloze A smála se, jak malá dítka Byla křehká a přeci větru odolala A já jsem si s nimi povídala: O trávě, ve které tak vynikají O zradě, kterou lidé potkávají O slunci a nebi modravém O smutku a motýlu churavém O zlobě a taky usmíření O dnech, které se tak často v noci mění O nočních ptácích a vanilkové zmrzlině O těžkých denních štacích a jedné smutné dívčině O cestách do neznáma a cestách do nikam O tom, že jsem pořád sama a tebe postrádám Já, ráda bych si s vámi ještě povídala a smála Mám vás ráda Chci být vámi A vítr ať mě rozfouká v dáli Pampelišky moje Posílám vám kousek lásky A vy mi za to sviťte na cestu .

---