Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sny jako kapky jarních melancholií

10. 05. 2001
3
0
1011

sen se bavil s myšlenkou odrážel ticho jako zrcadlo nenašel cestu ven z neviděných hradů modřínů lidských vzpomínek jehliček opadaných na lesní podušku saténového podzimu na hladině jezera plují tváře dávno zapomenutých domů se štíty barokních sentimentalit pokroucené stromky se těžko drží na útesu omývaném slzami klarinet hraje tiše svůj part v requiem duše jak rozbořený náhrobní kámen leží v cizí krvi nože bolesti se zarývají hluboko do zjizvených těl mučedníků křičí tak hlasitě že ulétají plameňáci z voliér otroky svojí vlastní dokonalosti příliš krásní na mytí v potůčcích odcizení horko je nesnesitelné i pro dva hady na poušti bez oáz života plných písku smrti dun krkavčích sobectví a deště který nikdy nepřijde
clovrdik
11. 05. 2001
Dát tip
Báseň jsem přečetl a musím říct, že se mi opravdu líbí. Přesto bych si dovolil vytknout pár drobností - teda přesněji řečeno jednu drobnost několikrát se opakující - a to místama nemístné zdrobněliny, které trochu disharmonují ( fuj, to je slovo ) s duchem básně. ... jehliček opadaných ... proč ne jehličí ? ...pokroucené stromky... proč ne stromy ? ...v potůčcích ... proč ne v potocích ? Ale jinak je to paráda, fakt jo, dávám TIP, zasloužíš si ho za tu báseň.

Cody
10. 05. 2001
Dát tip
... TIP

Cavalera
10. 05. 2001
Dát tip
.... tip!!!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru