Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
PŘÍBĚH O MALÉM VAJÍČKU
Žil byl jeden hodný pán a nikdo ho neměl rád . Bydlel v jednom malém paneláku a vždy, když vyšel ven z domu , každý na něho volal : HELEME SE – ŠAŠEK , BACHORNÍK , ROZŠOUPANÁ BOTA , PAJDAL , KULHNÍK SE PŘIŠEL PODÍVAT NA SVĚT. Pán byl smutný , ale stejně si toho nevšímal . Jednou , když měl hlad a chtěl si uvařit vaječinu a neměl vajíčka tak se rozhodl , že si je půjde koupit. Jak si řekl tak udělal . Šel tedy do obchodu , který se jmenoval POTROJÍDLO, koupit ty vajíčka . Když vešel dovnitř tak se prodavač mírně zasmál a řekl : „ ÓÓÓ , PAJDAL SE PŘIŠEL ROZŠOUPNOUT !“ „CHTĚL BYCH JEDNO VAJÍČKO ,“ řekl pán . „ NEBO RAČI DVĚ ,“ pokračoval pán . „ RAČI SI VEZMU TŘI … NE RAČI ČTYŘI . řekl své přáni pán . „ ÓÓÓ – HNED TO.. TO.. BUDE MOMENT .“ řekl prodavač a zašel za závěs . Za závěsem se pěkně zasmál . Byl tam necelých deset hodin , když najednou pán zavolal : „ HALÓÓÓ , PANE PRODAVAČ , MĚ UŽ TO TU NEBAVÍ ČEKAT POHNĚTE SI !!!“ „ÓÓ JISTĚ UŽ TO NESU .“ řekl prodavač a dal do sáčku čtyři vejce . Když dal sáček na pult tak pán řekl : „ NO KONEČNĚ !“ „ SNAD VÁM TO NEVADILO , ŽE JSTE TU CHVÍLI ČEKAL ?“ zeptal se prodavač . Pán na to odpověděl : „ ALE NÉ , NEVADILO .“ Potom pán dal na dlaň prodavače peníze a vzal si sáček a řekl : „ NO NASCHLE !“ Když vyšel z obchodu , tak si pro sebe řekl : „ DVACET HALÉŘU – TO JE PENĚZ !“ Když vešel do svého bytu , tak položil sáček s vajíčky na stůl a šel si lehnout na svojí postel . Za nedlouho co se stalo to se stalo jednomu vajíčku se jedna půlka přebarvila na modro a druhá na žluto . Dále to puklo , vylíhly se ruce, nohy a potom oči , nos , pusa a nakonec to vajíčko vytáhlo z kapsy kšiltovku a nasadilo si ji na hlavu . Potom se vajíčko začalo rozhlížet po světě a nakonec zavolalo na pána : „ HEJ TY TAM , DEJ MI PIVČO!“ „KDO MNE TO VOLÁ A CO CHCE ?“ zeptal se pán . „ CHCI PIVČO RYCHLE !“ odpovědělo vajíčko . Pán se zvedl , otevřel oči a podíval se na stůl , a co to – vidí živé vajíčko ! „ TAK CO JE S TÍM PIVEM ?“ zeptalo se vajíčko . Pán odpověděl : „ UŽ , UŽ , HNED TO BUDE .“ a šel k lednici , pak ji otevřel a vyndal pivo , které potom dal vajíčku . Vajíčko si ho vzalo a řeklo : „ DÍK , MOHLO TO BÝT RYCHLEJI !“ Vajíčko si tedy otevřelo sklenku a s chutí se pustilo do pití . Když vajíčko pivo vypilo , tak hodilo flaškou a ta spadla přímo do koše .
PO DVOU DNECH
Pán udělal vajíčku postel ze zásuvky u stolu , dále vanu z misky …
Pán a vajíčko začali být velkými kamarády . A od té doby má pán kamaráda , který mu neříká ŠAŠEK …
KONEC
no teda, tohle je vážně dobré, povedené, klobouk dolů, líbí se mi ty dialogy, jen hlavně piš dál a dál!
jen pozor např. ve větě :pán byl smutný, ale stejně si toho nevšímal. si odporuješ. buď byl z toho smutný nebo si toho nevšímal...lepší by bylo napsat že se s tím smířil (třeba)
ale jinak je to fakt dobré :-)