Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříběh o malém vajíčku
10. 05. 2001
0
0
553
Autor
Dáda
PŘÍBĚH O MALÉM VAJÍČKU
Žil byl jeden hodný pán a nikdo ho neměl rád . Bydlel v jednom malém paneláku a vždy, když vyšel ven z domu , každý na něho volal : HELEME SE – ŠAŠEK , BACHORNÍK , ROZŠOUPANÁ BOTA , PAJDAL , KULHNÍK SE PŘIŠEL PODÍVAT NA SVĚT. Pán byl smutný , ale stejně si toho nevšímal . Jednou , když měl hlad a chtěl si uvařit vaječinu a neměl vajíčka tak se rozhodl , že si je půjde koupit. Jak si řekl tak udělal . Šel tedy do obchodu , který se jmenoval POTROJÍDLO, koupit ty vajíčka . Když vešel dovnitř tak se prodavač mírně zasmál a řekl : „ ÓÓÓ , PAJDAL SE PŘIŠEL ROZŠOUPNOUT !“ „CHTĚL BYCH JEDNO VAJÍČKO ,“ řekl pán . „ NEBO RAČI DVĚ ,“ pokračoval pán . „ RAČI SI VEZMU TŘI … NE RAČI ČTYŘI . řekl své přáni pán . „ ÓÓÓ – HNED TO.. TO.. BUDE MOMENT .“ řekl prodavač a zašel za závěs . Za závěsem se pěkně zasmál . Byl tam necelých deset hodin , když najednou pán zavolal : „ HALÓÓÓ , PANE PRODAVAČ , MĚ UŽ TO TU NEBAVÍ ČEKAT POHNĚTE SI !!!“ „ÓÓ JISTĚ UŽ TO NESU .“ řekl prodavač a dal do sáčku čtyři vejce . Když dal sáček na pult tak pán řekl : „ NO KONEČNĚ !“ „ SNAD VÁM TO NEVADILO , ŽE JSTE TU CHVÍLI ČEKAL ?“ zeptal se prodavač . Pán na to odpověděl : „ ALE NÉ , NEVADILO .“ Potom pán dal na dlaň prodavače peníze a vzal si sáček a řekl : „ NO NASCHLE !“ Když vyšel z obchodu , tak si pro sebe řekl : „ DVACET HALÉŘU – TO JE PENĚZ !“ Když vešel do svého bytu , tak položil sáček s vajíčky na stůl a šel si lehnout na svojí postel . Za nedlouho co se stalo to se stalo jednomu vajíčku se jedna půlka přebarvila na modro a druhá na žluto . Dále to puklo , vylíhly se ruce, nohy a potom oči , nos , pusa a nakonec to vajíčko vytáhlo z kapsy kšiltovku a nasadilo si ji na hlavu . Potom se vajíčko začalo rozhlížet po světě a nakonec zavolalo na pána : „ HEJ TY TAM , DEJ MI PIVČO!“ „KDO MNE TO VOLÁ A CO CHCE ?“ zeptal se pán . „ CHCI PIVČO RYCHLE !“ odpovědělo vajíčko . Pán se zvedl , otevřel oči a podíval se na stůl , a co to – vidí živé vajíčko ! „ TAK CO JE S TÍM PIVEM ?“ zeptalo se vajíčko . Pán odpověděl : „ UŽ , UŽ , HNED TO BUDE .“ a šel k lednici , pak ji otevřel a vyndal pivo , které potom dal vajíčku . Vajíčko si ho vzalo a řeklo : „ DÍK , MOHLO TO BÝT RYCHLEJI !“ Vajíčko si tedy otevřelo sklenku a s chutí se pustilo do pití . Když vajíčko pivo vypilo , tak hodilo flaškou a ta spadla přímo do koše .
PO DVOU DNECH
Pán udělal vajíčku postel ze zásuvky u stolu , dále vanu z misky …
Pán a vajíčko začali být velkými kamarády . A od té doby má pán kamaráda , který mu neříká ŠAŠEK …
KONEC
Mě na tom zaráží, že ten prodavač nechal pána čekat deset hodin. To se tam netvořila fronta? Ale jinak je to pěkné.
no teda, tohle je vážně dobré, povedené, klobouk dolů, líbí se mi ty dialogy, jen hlavně piš dál a dál!
jen pozor např. ve větě :pán byl smutný, ale stejně si toho nevšímal. si odporuješ. buď byl z toho smutný nebo si toho nevšímal...lepší by bylo napsat že se s tím smířil (třeba)
ale jinak je to fakt dobré :-)