Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PRVNÍ HOLEŠOVICKÝ PIKNIK

25. 05. 2007

3631

Autor

houda

-takto vypadala pozvánka na 1. Holešovický piknik -pro pamětníky této pohnuté události -pro poučenou i nepoučitelnou veřejnost -pro všechny, kdo sbírají odvahu udělat třeba i malý čin, kterým by se zapsali do dějin své čtvrti, svého města, své země, tohoto kontinentu, této malé planety, tohoto vesmíru, tohoto světa, svého nejbližšího okolí, sebe samých.

Jak patrno, šlo o akci nepříliš promyšlenou, téměř nepřipravenou a ryze amatérskou. Pozvánka vypadala takto:

Vážení přátelé

Na podzim xx. xx. 2005 pořádáme 1. holešovický piknik v parku v Rajské ulici ( hned naproti jižnímu východu stanice metra C - Nádraží Holešovice a vedle Integrované školy obchodní). S sebou: deku a v ideálním případě piknikovou sadu, jinak příbor, talířek, kelímek (hrneček či sklenku), bábovku či jinou poživatinu, lahvinku něčeho dobrého a pochopitelně hlasivky a příhodný hudební nástroj (např. varhany, ale i harmonium stačí).

Srdečně zvou Vaši

Bryani

P.S. (aneb cosi jako část slavnostního projevu pamětníka a vlastně i zakladatele v jedné osobě)

Oslovení, úvod, blablabla... (a jak to vlastně začalo)

Sešli jsme se tenkrát 4, slovy čtyři, moje žena, já a dva naši přátelé. Jak jinak. Akce to byla neslaná nemastná, ohlášená bez dostatečného předstihu a s nevalnou vyhlídkou na úspěch. Vlastně mi tehdy šlo o jediné, stejně jako v případě znovuobnovení tradice Matějské pouti. Začít něco dělat sám pro sebe a za sebe, něco, co mi v tom hektickém a stále chaotičtějším světě bude příjemné a bude mi to dávat nějaký smysl. Nehodlal jsem nikomu nic vnucovat, ani zakládat nějaké hnutí. Nicméně založil jsem alespoň (dosud úspěšně skomírající) literární klub. Když už, tak už.
Dnes, po necelých dvou letech je ještě brzy na nějaké hodnocení, nicméně tradici zdárně držíme a rozvíjíme. K mé dosud osamělé matějské pouti (nepočítám-li našeho psa Paca) se letos poprvé připojila i moje žena (byli jsme tedy dva). Holešovický piknik se zatím nestal stálicí v kalendáři drobných oddechových akcí uchvátaných Pražanů (což je taková skrytá a téměř nepřiznaná motivace pro jeho víceméně pravidelné pořádání), nicméně v naší rodině již žije a existuje jako pojem, se kterým třeba počítat (např. vzpomenout si na..., zavzpomínat..., naplánovat..., připravit..., aj.) Starší z našich synů anektoval myšlenku pikniku v rámci své pečlivě promyšlené koncepce tanečního večera ve Stromovce (k vidění a zažití v podvečer 6.6.2007) a potěšil tak naše rozechvělá srdce.
Myšlenka celopražského (potažmo celonárodního, celoevropského, celosvětového, celoplanetárního) pikniku je možná příliš odvážná, vzhledem k tomu, že pro její realizaci nejsem prakticky ochoten pohnout jediným prstem. Stačí mi to, co zatím dělám - pravidelně piknikuji a sleduji, jak se při tom cítím. Mým přáním je být stále méně napjatým a roztřeseným ve chvílích nezakládajících pražádný důvod k tělesnému či duševnímu stresu. Mým přáním je najít trvalý vnitřní klid (inner peace) a na tom nyní ze všech sil pracuji. Tak, jak to dovedu a umím. Jestli a jak se mi to daří, mohu posoudit pouze já sám a nikdo jiný. Slouží mi k tomu mimo jiné i náš již tradiční a stále více oblíbený Holešovický piknik v Rajské ulici naproti Nadrholu. Nicméně hlavní ideu a zásadní myšlenku celé akce šířit nepřestanu - udělejme si (každý z nás sám pro sebe a po svém) kdykoli a kdekoli v průběhu pracovního týdne na chvíli čas a vědomě piknikujme. V pRaze, Brně, Pardubicích, Šárce, Tetě, Libuši, kdekoli nám na chvíli může býti blaze. Tím lépe, bude-li nás při tom víc.
Zítra, po jedné noci od dalšího pikniku v miniaturní oáze klidu uprostřed brutálního městského prostředí, bude vše znovu jiné. Cosi se mění již teď. Náhodně stanovené datum dnešního pikniku o tom vypovídá asi nejlépe. Takže:

dnešní piknikem si v jednom zapadlém holešovickém parčíku připomeneme zároveň včerejší Evropský den národních parků a začne nám Týden solidarity s obyvateli všech koloniálních zemí. Tu jistě vyjádříme každý po svém (dle svého naturelu a přirozených potřeb). Děkuji za vaši laskavou pozornost

xxx

P.P.S. Možná přidje i schizofrenik.
P.P.P.S. Docela rád bych dnes piknikoval nahý, resp. jen v ponožkách, poněvadž právě takto oděn sedím teď u počítače a píšu tyhle bláboly, ale na to, abych riskoval nařčení z veřejného pobuřování (jako např. ten milý Skot?, který na nahotě neshledává nic pohoršlivého a opakovaně se nechává zavírat a soudit, aby tento svůj názor mohl hlásat veřejně)se (zvláště s přihlédnutím ke své neoficiální diagnóze - schizoafektivní porucha) ještě necítím. A je to vůbec Skot?
P.P.P.P.S. (Tohle už ale fakt nemusíte číst!!!) Moje lehce nervózní a těžce vyčerpaná žena právě (7:10 resp. 8:10 lč) odešla do práce (komerční stránky naší společné manželské romance obrací v této chvíli předvším ona) a já za chvíli vyrazím s pejskem na obchůzku Holešovic, vyzvednout zakázku od časopisu Playboy, kterou nesmím (jsa v pracovní neschopnosti) realizovat pod svým jménem, jakkoli od systému, který mi podle všeho brání v době mé pracovní neschopnosti pracovat - rozuměj živit se něčím, za co mi je někdo jiný ochotný zaplatit - dostávám zhruba tisícovku měsíčně. Což chápu a akceptuji.
Jak přežít v tomto světě je čistě moje starost. A umění přijímat pomocné ruce, které se případně nabízejí, je dovednost, kterou si musím osvojit také jen já sám.
Tedy se snažím. Pokračovat budu do Břevnovského komunitního centra, kde mají dnes účastníci programu START (který mi byl odborníky na duševní zdraví nabídnut) na programu relaxaci. Možná budu i relaxovat, ještě nevím, jak se to vyvine. Pejska dnes beru každopádně s sebou a pojedeme 25kou až tam. Po 14ti dnech jsem vytipoval ideální "psí linku". Na schizofrenika slušný výkon. Musím se pochválit. A dát si pašáka.

P.P.P.P.P.S. Hm, jak se tak sleuji, jsem zralý na založení blogu. Budu to muset probrat s Benoušem. Ten se v tom vyzná, já vůbec. Ach, jo. Další práce na obzoru? No dobře, tak teda slááááváááá-hurááááá! NAzdáááár!!! (váš bývalý houda-ten, co furt něco poudá)

32 názorů

Pišta_Hufnágl

14. 06. 2007

Československá literární komunita

PRVNÍ HOLEŠOVICKÝ PIKNIK

Autor

32 názorů

Sdílení