Motýlku...

Motýlku z rákosí,

dnes už se nenosí

barevné střípky

na křídlech žití.

     Motýlku z blankytu,

     jenomže chybí tu

     tvá krásná křídla,

     z kterých jsem žila.

          Motýlku z listoví,

          nikdo se nedoví,

          jak měla ráda

          tvá křídla i záda.

Motýlku z představy,

nejde mi do hlavy,

co ti jen říct...

Jak blázen vzpomínám

na to, co patří nám,

co nejde vzít...

      Motýlku z vesmíru,

      padneš mi na míru

      i s leskem v očích.

      Motýlku z fantazie,

      s Tebou se lehce žije,

      hlava se točí.

          Motýlku z chatrčí,

          nepřijde do řečí,

          když schováš křídla.

          Někdo si zaječí,

          někdo se odvděčí,

          někdo si bude jen tichounce zpívat.

Motýlku z přístavu,

doufám, že doplavu

do pevných sítí,

kam slunce svítí.

     Motýlku z cukroví,

     podej mi křídla svá,

     já ti je vyzdobím,

     uvěříš? Nejsem zlá.

          Motýlku z lanoví,

          zapomeň přísloví,

          jak si kdo ustele,

          tak si i lehne.

          Motýlku z léta,

          marně se svlékám,

          s Tebou to bohužel

          už ani nehne.

Motýlku z dolomitu,

jen slova šeptaná pro Tebe zbyla mi tu...