Mraky

jednou se rozplynou...

Skočit si do mraků,
pro těch pár zázraků.
Obléct si košili,
ušitou za chvíli
z lásky a štěstí...

Co nám budoucnost věští?

Zármutek ,toho není nikdy dost,
a slzy a radost
a smích a smutek
a jak nám ten život utek...

Dotkni se světla,
až na konci světa,
kam paprsky nás dovedou
a nás city zas svedou...

...svedou nás na scestí,
už žádné neštěstí
a žádné loučení,
nic už se nezmění...

...jen to co uvnitř nás je,
jen to co uvnitř nás vzdoruje…

Popustit uzdu zázrakům,
rozběhnout se k těm mrakům,
které duši nedusí
a plakat se nemusí.

Pro úsměv motýlí,
srdce se už nemýlí.
Zašité rány se zhojily
a zrady jako by už nebyly...

---