Tajemno

Čtu Tvé řádky, a srdce mi plesá,

konečně, cítím to ve vzduchu,

tma s mlhou přichází z lesa,

a mrzí mne že u Tebe být nemohu.

 

V těle se probouzí city,

navzdory smutné náladě,

v rádiu poslouchám hity,

a jemně mne mrazí po zádech.

 

Na podzim:

Vše je teď nějak hezčí,

i barvy podzimu,

na louce putují ježci,

a hledají hlubokou peřinu.

 

V Zimě:

Vše je teď nějak hezčí,

i barvy zimy,

já slyším jak zima brečí,

roztrhala si peřiny.

 

Na jaře:

Vše je teď nějak hezčí,

i jara barvy,

vše kolem kvete a pučí,

a dráždí mé nervy

 

V létě:

Vše je teď nějak hezčí,

i barvy léta,

já u nohou Ti klečím

a má fantazie vzkvétá.

 

Krajina pomalu usíná,

a však já nějak nemohu,

tajemná kráska mne v duchu objímá

a já ji, jako vždy, podlehnu.

 

Tajemné a záhadné postavy,

se plouží zase do mých snů,

chtěl bych se jim postavit,

ač láskou zraněn chřadnu.

 

Snad zachrání mne jediná,

ta kterou v srdci chovám...

přijde sem a já se jí v náručí schovám...

---