Deka

Dopolední meditace:o)

Odešla mi můza a já se bojím,
že tentokrát je to na věky.
Jen pomyslet na ni bolí,
když ležím zabalený do deky.

A potím se v horečkách z lásky,
kterou v sobě mám
a potřebuju otupit smysly,
protože nechci mít rád.

Nechci ubližovat lidem
zvlášť těm co mi hodně dali.
A přál bych si jednat s klidem,
Který mi tvoje oči vzali.

Zas sám být prázdný a klidný
a nemít tě v sobě snad navěky.
Možná být mrtvý a chladný
vykašlat se na vzteky.

Nedělat nic abych  neublížil
nechci žít už ve strachu.
Kdo kde by mi srdce zlomil,
schovám se do pelechu.

---