Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTrest smrti
07. 06. 2007
2
5
746
Autor
Rancid
V křesle seděl muž
a do jeho tváře
byses vydržel
dívat celou věčnost
skrýval se v ní
jeho špatný život
náhle se zachvěl
a pak ještě jednou
a mohlo by to být
skoro k smíchu
kdyby
od křesla nevedl drát
až k páce na zdi
a už
to nebyl člověk ani muž.
U páky stojí pán v brýlích
spíše jenom brýle
sedící na pánovi v brýlích
bezvýznamné brýle
dvě čočky kostěná obroučka
které v tomto světě
naprosto nic neznamenají
nikdy nic nezmění.
A postava v křesle
už se nepohne
byl to špatný člověk
a právě teď zemřel
ale celý ten okamžik
si velmi dobře uvědomoval
přesto vůbec netušil
ani nikdo jiný v místnosti
kdo je doopravdy
znovu vinen a trestán
nebyl to on který
zabil ženu a dvě děti
ani jeho žena která
ho podváděla kdy mohla
ani jeho děti které
byly příliš malé
na jakýkoliv trest
ani soudce který
ho podpisem věnoval smrti
ale brýle stojící
u páky na zdi které
jediné zoufale netušily
proč musejí tahat za páku
nikdy je nenapadlo
v tu chvíli odejít
pryč z místnosti ven
a do jeho tváře
byses vydržel
dívat celou věčnost
skrýval se v ní
jeho špatný život
náhle se zachvěl
a pak ještě jednou
a mohlo by to být
skoro k smíchu
kdyby
od křesla nevedl drát
až k páce na zdi
a už
to nebyl člověk ani muž.
U páky stojí pán v brýlích
spíše jenom brýle
sedící na pánovi v brýlích
bezvýznamné brýle
dvě čočky kostěná obroučka
které v tomto světě
naprosto nic neznamenají
nikdy nic nezmění.
A postava v křesle
už se nepohne
byl to špatný člověk
a právě teď zemřel
ale celý ten okamžik
si velmi dobře uvědomoval
přesto vůbec netušil
ani nikdo jiný v místnosti
kdo je doopravdy
znovu vinen a trestán
nebyl to on který
zabil ženu a dvě děti
ani jeho žena která
ho podváděla kdy mohla
ani jeho děti které
byly příliš malé
na jakýkoliv trest
ani soudce který
ho podpisem věnoval smrti
ale brýle stojící
u páky na zdi které
jediné zoufale netušily
proč musejí tahat za páku
nikdy je nenapadlo
v tu chvíli odejít
pryč z místnosti ven
5 názorů
animovaný medvídek Pú
08. 06. 2007
mě se právě líbí jak je to popisný.a přitom se nad tím dá uvažovat.nesereš se s tím a necháš každýho ať si to vyloží po svým.to se mě líbí.
příde mi to hodně dobrý
moc popisné... moc jasné... moc hmatatelné. nevím, jsi svůj - to je fajn, ale... peozie je o tom, že to, co chceš říci, řekneš tak nějak nepřímo. nemusí to být přímo myšlenka, ale hlavně jednotlivé obrazy. Ono je snadné napsat "Venku prší". Ale lepší mi přijde "Mraky jsou ceděny" (blbý příklad, ale aspoň příklad:))...
no... takhle aspoň vnímám poezii já. možná to vyznělo jako všeobecné stanovisko. a to bych nerad.
držím palce do další tvorby
nepotrebujem
07. 06. 2007
tak ty takle angažovaně. no jsou tam pasáže které mne nijak nevytrhly
ale ten konec se mi líbí