Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohřeb
09. 06. 2007
0
8
397
Autor
awake
Na tvrdé skřípavé lavici v márnici,
zahnán větrem času a vzpomínek vánicí,
lidé v bílém nemocničním pokoji,
neví co na smrt chorému řekli by.
Nechávám klesnout svůj zrak vzhůru,
ty samé neznámé obličeje dokola,
pohřební síně vůni nasávám a trnu,
skutečná harmonie přichází seshora.
Pravé poznání nechá se předlouho čekat,
zda žil jsi, či ne, klišé smrt vybere si,
nechává své kostnaté pahnáty zaklepat.
Ve tmavě dřevěné olezlé krabici,
zubatá připíjí svou svící ti,
konečně tvé srdce rve jehlicí.
8 názorů
myslíš jako že ti to prostě 100% nesedlo Barbare_Cohene? Pokud ano, myslíš to celkově nebo konkrétní pasáže?
Děkuji
Barbar_Cohen
10. 06. 2007
jak se to vezme Norsko - poezie by měla být chápána mnoha odlišnými způsoby:)
Abych reagoval:
1) vázané verše to jsou (rým je zachován, což splňuje základní podmínku vázaných veršů, co se týče rytmu, objevuje se tam také,ačkoli by dle tvé logiky nemusel)
2) perly obsažené v této básni jsou záměrné, nikoliv bezděčné
3) že se ti líbí první řádek a pahnáty je fajn
4) že se ti to celkově nelíbí je super
5) zkus si proti zrcadlu zarecitovat svůj nick.
doporučuji mít po ruce lavor na blití:)
s pozdravem
awake
Umprdentální_Kandelábrdelismus
10. 06. 2007
škoda že je to po cesky... nedokazem sa na to sustredit.... ale to asi moja chyba:)