Příručka malého sviště II.

Když jsem čekala své první miminko dostala jsem od kamarádky velkou knihu o mateřství... Je to taková ta obrovská bichle kde maminkám radí co a jak dělat a kterou dřív nebo později odložíte protože zjistíte že všechny rady uvnitř jsou na houby... případně ještě na to hnědý a mazlavý....

Dlouho po narození vašeho dítěte si zvykáte, že ten malinký človíček je vnímající bytost....

Moje dvoutýdenní Olinka vyluzuje pouze zvuky jako "a-a-a" "e-e-e" "i-i-i" "o-o-o" "u-u-u" a podobně.... ale i z těchto mála písmenek je schopná rozesmát mě i mojí spolubydlící a překvapit nás svojí inteligencí...

Moje spolubydlící Jaruška jí říká "princezna ze Sáby" to kvůli tomu jak se ráda vozí v kočárku...
A dnes jsem se smála až jsem z toho dostala škytavku...
Jarka jí před obědem přebalovala aby mi ušetřila práci...
Jako vždy si jí položila na přebalovák a začala na ní šišlat "No čo ty naše pincežno.... tak nám ukaž čo tam máme ža pokládeček... No čopak to tam máme?"

A to dvoutýdenní miminko (v obličeji měla výraz jakoby to hovínko co v plenách leželo bylo osmým divem světa) jí ještě než tu plenu otevřela odpovědělo "E-E!!" a samolibě se usmála...


A mě prostě nikdo nepřesvědčí že to byla jen náhoda... Prostě mám geniální miminko!

---