Největší svinstvo.

Posedlý neznámem,na slepém koni,jedno že nestíhám.

Životem letíce,jako papírová vlaštovka ….osude,děj se!.

Miluji úplněk ,válek se bojím a vlasy si nestříhám.

Možná jsem bohém,buřič,anarchista,ale hloupý…hloupý ,přece nejsem.

Kapička v moři úsudků,co se nesmí v minulosti nikdy ztratit

Plukovník ve zničeném ležení,objímám rety ,hlaveň  své pistole.

Už mlčky jen chytám rány,s pošetilým přáním nějaké vrátit.

Přece ale hloupý nejsem,ani když opilý spím na stole.!

Živí mě nekonkrétní láska přátel,které slýchám.

Tam někde hluboko jak lidská láska ,v tento čas.

Jsou zbytky vzduchu ,po kterém lapám a které dýchám.

Ale ani skoro mrtvý, přec nejsem hloupý!,neb bych si radši zlámal vaz.

Je totiž droga a já o ni v hlubokém snu slyšel.

Horší než peklo,než život co v iluzi kličkuje cestičkama!

Zničila tolik v mrazivém úsměvu,tolik! Já viděl..

Nejhorší špína a nejšpinavější temnota,je hloupost  .hloupost sama!