Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo vypráví hvězda
22. 07. 2007
0
0
665
Autor
Terinka01
Na obloze hvězda jasná,
tak obyčejná a přesto krásná.
Tak nehybná a přesto živá,
se noc co noc na Zemi dívá
a vypráví:
Maličký chlapec s plavými vlásky
v posteli leží a kouká na obrázky
do knížky jeho z nejčtenějších,
plné pohádek nejmilejších.
Večer ji vždy maminka vzala
a svému synkovi předčítala
příběhy, které už dobře znal,
přesto je znova a znova rád poslouchal.
A než pohádka ke konci dospěla
únava ztěžklá víčka mu sklopila.
Maminka na čelo polibek dala,
a " Sladce spi" zašeptala.
Chlapcovi dětské líce
se leskly v záři od měsíce.
A jemný noční vánek,
na stříbrných nitkám mu přinesl spánek.
Zachumlaný do peřiny
zapomněl na denní splíny
a s plyšovým medvídkem v náručí,
co k němu s věrností zabručí,
se začíná vydávat nesměle
do snů, jenž snesli mu andělé.
Tam mění se v prince, pak v pilota zas.
a v piráta, co zůstal moři napospas.
V rytíře, jenž chrabře zkolil
velkého draka, co oheň chrlil.
A v malíře a ve hvězdáře
a v krále, co svému lidu káže.
V toliko různých povolání
ve snech mění se znenadání.
A až do samého rána sní
než slunko vysvitne a venku se rozední.
Pak den hvězdu svým závojem zahalí
a tak na noc čeká tam v povzdálí,
aby zas mohla vyprávět
o tom, jak pozoruje svět
a o chlapci.