Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrom
23. 07. 2007
2
5
1210
Autor
rachel
Chtěla jsem vyjádřit, co cítím, když můžu obejmout \"můj\" strom, ke kterému chodím relaxovat s naivní představou, že můžu uzdravit jeho rány... Vyjádřit, čím mi je souznění s Přírodou. Možná tím uzdravuju \"jen\" sama sebe...
Zvedám k Tobě hlavu svou
chci dotknout se Tvé duše...
Záříš svým jasem skrze mě
Prosím, nepřestávej...
Objímám Tvé krásné tělo a slyším tlukot srdcí,
co v souznění duší buší stejně.
Chci uzdravit Tvé rány dotykem mých dlaní,
utěšit samotu dnů...přítomností.
Jsi tak blízko a já cítím... Tvojí vůni.
5 názorů
mořský koník
30. 08. 2007
Děkuji za kritiku. zrovna duší - buší se mi docela líbí... každopádně jsem moc vděčná za vyjádření Tvého názoru.
Pokud nejsi právě kat, jakou jinou hlavu bys mohla zvedat než svou? Duší - buší je po stránce zvukové průser. Věřím v tvé rozněžnění stromem - ale tvá slova nejsou správná, je v nich málo odevzdání.