Noc co noc

Poslední dobou usínám těžce,
když hlava mi klesne na polštář.
Ten kdo mě miloval, dávno mě nechce.
Kam se jen poděl ten spropadený lhář?

Poslední dobou špatné sny mívám,
když v nich na moje přátele
z druhého břehu řeky se dívám
a dřív ryzí přátelství mění se v umělé.

Poslední dobou už nemůžu spát,
když po nocích hledám chyby.
A opakuji si pak častokrát
slovíčka " proč" a "kdyby".

Poslední dobou jsou noci dlouhé,
když dívám se na černou oblohu.
Zbyly mi už jenom vzpomínky pouhé
a svoji hvězdu už najít nemohu.

Dnes je to však jinak a já rychle usínám
a do snů vkrádá se nevinost.
Poslední světýlko naděje zhasínám,
- těch prášků bylo vážně dost...