Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ČEKÁM

09. 08. 2007
0
0
853
Autor
Elizabeth D.

Tuhle báseň jsem napsal pro jendoho dobrého kamaráda, který mě poprosil, abych napsala nějakou rytířskou. Tohle je tedy první pokus =O)

Pro paní svou šel jsi včera bojovat,
pod oknem jejím nechal‘s rudou růži,
jak se na rytíře sluší.
Rukojeť meče pevně jsi svíral,
se sklopenou hlavou odcházel jsi,
aby tvé dlouhé hnědé vlasy zakryly slzy.
Jak ztěžkla zbroj, když vzpomněl sis,
že do její náruče víckrát se nevrátíš.

Včera když svítalo stála jsem pod oknem,
s rudou růží jsem doufala,
že naposled se k sobě přitisknem‘,
s růží jsem na tebe volala.
Jako bys na bedra vzal další kříž,
hlava tvá klesla pak ještě níž, níž.

To včera už jsou čtyři roky.
A já stále doufám, že uslyším tvé kroky.
Že na obzoru uvidím tě stát.
Kéž ještě jednou mohl bys mne milovat.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru