Klika na konci tunelu

Syn bídy a utrpení se mi představil.

Uviděl ten smutný obličej a začal plakat. Shrnul se do klubíčka a  vytáhnul z úst čtyři metry jazyka a pak ho ustřihnul nůžkami. Nakonec mu z úst vypadl červ z kterého se vykuklil motýl měl pestré barvy štěstí. Ukázal mi jak se děla uzel abych měl jistotu že se opravdu oběsím. Ta krev z jazyku ale strašně klouzala a mně nešlo udělat mašličku. On mi ale nepomohl. Jen tak tupě koukal a žalostně pobroukával nějakou písničku. Troufnul jsem si pěkně poprosit. Jestli je v něm jen kapka něčeho lidského. Vytáhnul tedy mačetu a useknul mi hlavu. V té chvíli jsem zjistil že láska je blbost.