Na startu...

Necítí nic, jen asfalt, štěrk a škváru na betonu,

řidič a auto, jedna duše, splývají - tón v tónu.

Řítí se nocí, dnem, neznaj´ míru žití,

na závodišti, na dálnici, sotva kdo je chytí.

Startovní výstřel a světla brzdová,

plyn, taky volant, ho k zemi přiková,

vystřelí od startu jak žíznivá čára,

davem šumí: "skvěle jezdí tahle kára".

Medvídek v boxu tichounce dřímá,

chystá se na okruh, to bude dřina.

Otočit klíčkem a přidat plyn,

jak nejlepší závodník vypálim.

Do cíle zbývá jim jen metrů pár,

gumy - ty skřípají, z motoru žár,

dojede do cíle a smí zase vyrazit,

on to má v krvi, to nejde zarazit.

Bráním se k němu cítit něco víc,

pro něj je benzín a kola, jinak nic.

Vzduch ten už nedýchá, snad výfukové plyny,

sedne si do auta a je z něj někdo jiný...