Chtíče

Stopy sněhu tvého těla

zamrzají do tmy snů.

Nezapomeň na slunce,

svit svícnů pro anděla.

Jen větrem jejich svíčky nezhasnu.

A odraz dechu ze tvé tváře

nepostrádá punce,

lesku souhvězdí.

Zítra, než usnu, bez pocitu žháře

pod stíny z vosku,

pode zdí

z padlých citů,

hozenou kostku osudu si chytám.

Láska se válí v kalužích,

krev kreslí obrazy

a ty tam...

O mužích

sníš a ruka křížem svírá

pocity v hlavě.

Co je víra?

Zní to pohrdavě?

Smíš, bože, vůbec pomoci?

A ticho civí do noci,

kolem se plazí bůžci chtíče

a zažíhají trámky v podkroví.

Snad jenom srdce mladé

od kapek vášně

nepokrade.

Zarezlý zámek od paklíče

napoví…