Čas a nešťastná láska

Z dálky přišel vítr, veselý a smutný

chtěl si odnést vše, zdál se býti nutný

pohrával si ve větvoví, trochu se mi smál

možná myslel podivin jen, že bych si s ním hrál

Čekal jsem tu na něj, žádal vysvětlení

ať zodpoví mi to, na co rozum není

proč se pěkné chvíle, mění v temné stíny

a proč se vlastně do života, vráží hrozné klíny

Vítr trochu podumal si a zamýřil ke mně

možná chtěl mi vyčiniti, že já smýšlím temně

zašeptal však potichoučku, život snadný není

někdy hrozně tězkým zdá se a vzdálen je snění

Nu tak díky za tu pomoc, můj tajemný brachu

já nepohnul se o moc, vše je stejně v prachu

pročpak moje vyvolená nic nestojí o mne

chtěl bych žíti život s ní a ne v prázdném domě

Vítr něco zamumlal si, polaskal mé vlasy

a já smutně otřel jsem si, svoje vlhké řasy

tu on náhle otočil se, rozlétl se v dál

vzpomínal jsem na tu chvíli, kdy tu jemně vál..